druhé POV z knihy Magie Mrtvých,
kdy na sebe Kate a Pán šelem narazí v restauraci.
Seděl jsem za stolem ve Fernando’s. Nepatřil mezi mé oblíbené podniky, připadalo mi to tady příliš snobské a veřejně známé, ale Myong se tu líbilo. Obsluhu měli příjemnou, jídlo ušlo, ale kuchyně nebyla hlavním lákadlem, jež sem lidi táhlo. Přicházeli, aby se vystavovali všem na očích. Většina z nich byli samolibí, namyšlení pitomci, kterým to dělalo dobře. Nepatřil jsem k nim a bylo mi lhostejné, jestli mě tady někdo uvidí.
Myong vzhlédla od jídelního lístku. Na druhou stranu, ona sem zapadla skvěle. Byla krásná, a vyzařovala onen druh kultivované elegance, který šel ruku v ruce s bohatstvím a výsadním postavením. Kterýkoliv z mužů tady by toužil mít ji za doprovod. Skoro jako by patřila k jedné z výhod moci… Oslnivě krásná žena, vhodná pro úspěšného muže. Neudělala nic, aby ten dojem narušila. A teď jsem tady s ní seděl já. V restauraci, kde se mi nelíbilo, mezi lidmi, které jsem nedokázal vystát, a nudil jsem se.
Prohlížel jsem si místní klientelu. Muži a ženy seděli u navlas stejných stolů, tiše spolu konverzovali a popíjeli víno. Za číšníkem prošla mezi stoly nějaká žena. Na sobě měla šaty v barvě šampaňského. Upoutal mě způsob, jakým se pohybovala. Šla rozvážně a dokonale vyváženě. Většina lidí by se soustředila hlavně na číšnici, ale zdálo se, že ona si všímá i okolí. Nebyla nervózní, ale připravená na cokoliv, odhadovala možná nebezpečí i lidi kolem sebe.
Číšník zahnul do uličky. Žena ho následovala, takže jsem konečně uviděl její tvář.
Číšník zahnul do uličky. Žena ho následovala, takže jsem konečně uviděl její tvář.
Kate.
Kate Danielsová.
Tady ve Fernando’s. Položil jsem jídelní lístek na stůl.
Kde v těch opravdu odvážných šatech schovává meč? To si ho připevnila ke stehnu?
Kate dál na podpatcích ladně proplouvala mezi stoly. Vypadala nádherně. Vlasy měla rozpuštěné, lemovaly jí tvář a spadaly jí podél ramen až na záda. Šaty jí seděly, skoro jako by si je nechala ušít na míru, aby lichotily její štíhlé, pevné postavě. Vyniklo v nich všechno, co obvykle zakrývaly džíny a ošklivá trika s dlouhým rukávem. Působila... no, žensky. Dlouhé nohy. Ohebné tělo. Ramena měla odhalená. Šaty sice změkčovaly její křivky, ale na pažích se jí rýsovaly svaly. To se u lidských žen často nevidí.
Za tu krátkou dobu, co ji znám, jsem o ní už pár věcí zjistil. Byla odvážná, schopná a dost hubatá, ale dnes večer vypadala jednoduše nádherně. Zalitoval jsem, že odmítla mé dřívější pozvání, ať se ke mně připojí v nádrži.
Obsluha ji odvedla ke stolu, kde seděl sám jakýsi muž. Měla tu schůzku. A ten chudák nebyl ani ozbrojený. Nemá proti ní šanci.
Kate obešla stůl, takže jsem měl báječný výhled na její pozadí. Hmm. Zastavila se u židle, z níž uvidí na dveře. Ha. Na moment jsem se zamyslel, jestli ji přetočí a obkročmo si na ni po kovbojsku sedne, aby si opěradlem chránila břicho.
„Něco legračního?“ zeptala se Myong.
„Ne.“
Katin společník, pohledný chlap v drahém tmavém obleku, na ni zíral s pootevřenými ústy. To my oba, kámo.
Číšník jí podržel židli. Její společník se ani nezvedl. No tak, frajere. Vstaň, řekni něco okouzlujícího a podrž jí židli. To vás na akademii pro malé džentlmeny nenaučili?
Kate se posadila. Vyfintěný panák jen dál zíral.
Bože, chlape, to jsi ještě nikde nebyl s dámou? Kde jsi zapomněl vychování?
Konečně se vzpamatoval a cosi řekl. Odpověděla mu. Usmál se a dali se do nějaké lehké společenské konverzace.
Zadíval jsem se na vlastní partnerku naproti sobě. Myong vypadala půvabně jako vždycky, oblečená v dokonalých malých černých šatech. Zjistila, že se na ni dívám, a jako obvykle ostýchavě sklonila pohled. Jistě, jistě, chápu. Nehodláš mě k ničemu vyzývat. Nepotřeboval jsem, aby mi prokazovala svou podřízenost pokaždé, když jsem se na ni zadíval. Tohle hraní si na krásku a zvíře mě už začínalo unavovat.
Z Kate vyzařovala síla a ochota se rvát. Myong byla krásná mnohem křehčím způsobem, připomínala jemného, křišťálového ptáka. Rozdíl to byl ohromující. Znovu jsem se krátce zadíval ke druhému stolu. Kdybych tam přišel a začal dělat potíže, Myong by se raději stáhla někam do bezpečí, než aby riskovala újmu na zdraví. I když je kožoměnec, nejspíš by si zalezla pod stůl a svírala v ruce vidličku jako zbraň.
Jednou se mi svěřila, že jí násilí připadalo... jak jen to řekla... nechutné? Já bych jí připadal nechutný velmi, velmi často.
Přesto ale byla inteligentní a vzdělaná a chtěl jsem, ať ty dva posoudí.
„Podívej se nenápadně na pár dva stoly od nás a řekni mi, jaký na tebe oba dělají dojem, prosím.“
Myong vypadala překvapeně, ale poslechla. Pozorně si je prohlédla a po chvíli tiše promluvila: „On má drahý, módní účes. Oblek si nechal udělat na zakázku, ušitý je perfektně. Boty jsou z italské kůže. Ruce má elegantní, dobře se o ně stará. Nemyslím si, že je to bojovník, schází mu otlaky od zbraně a jizvy, má upravené nehty. Vypadá tady jako doma, je to důležitý muž. Zdá se, že ho číšník zná, takže tady musí chodit pravidelně. Ona ne. Oblečená je přiměřeně, ale ty šaty asi nenosí často. Podpatky mají přiměřenou výšku a střevíčky jí ladí s šaty, ale nenosí je ráda. Pokud by musela běžet nebo bojovat, vyzula by si je.“ Odmlčela se a dovolila si drobný, trochu povýšený úsměv. „A kdyby se stalo něco nečekaného, možná by je použila jako zbraň.“
Číšník přišel ke stolu, aby dolil Myong vodu. Dával si dobrý pozor, aby ode mne stál co nejdál a měl sklopený pohled. Už je to tady zase. Někdo mě poznal a vydal personálu příslušné instrukce. Neprovokujte toho psychopata, co má pod palcem kožoměnce, nebo nás ještě všechny povraždí. To násilnické zvíře se nedokáže ovládat. Bleh.
„Kdo je ten muž, co sedí dva stoly od nás?“ zeptal jsem se.
„Doktor Maximillian Crest,“ řekl číšník.
Přesto ale byla inteligentní a vzdělaná a chtěl jsem, ať ty dva posoudí.
„Podívej se nenápadně na pár dva stoly od nás a řekni mi, jaký na tebe oba dělají dojem, prosím.“
Myong vypadala překvapeně, ale poslechla. Pozorně si je prohlédla a po chvíli tiše promluvila: „On má drahý, módní účes. Oblek si nechal udělat na zakázku, ušitý je perfektně. Boty jsou z italské kůže. Ruce má elegantní, dobře se o ně stará. Nemyslím si, že je to bojovník, schází mu otlaky od zbraně a jizvy, má upravené nehty. Vypadá tady jako doma, je to důležitý muž. Zdá se, že ho číšník zná, takže tady musí chodit pravidelně. Ona ne. Oblečená je přiměřeně, ale ty šaty asi nenosí často. Podpatky mají přiměřenou výšku a střevíčky jí ladí s šaty, ale nenosí je ráda. Pokud by musela běžet nebo bojovat, vyzula by si je.“ Odmlčela se a dovolila si drobný, trochu povýšený úsměv. „A kdyby se stalo něco nečekaného, možná by je použila jako zbraň.“
Číšník přišel ke stolu, aby dolil Myong vodu. Dával si dobrý pozor, aby ode mne stál co nejdál a měl sklopený pohled. Už je to tady zase. Někdo mě poznal a vydal personálu příslušné instrukce. Neprovokujte toho psychopata, co má pod palcem kožoměnce, nebo nás ještě všechny povraždí. To násilnické zvíře se nedokáže ovládat. Bleh.
„Kdo je ten muž, co sedí dva stoly od nás?“ zeptal jsem se.
„Doktor Maximillian Crest,“ řekl číšník.
„Lékař?“
„Myslím, že pracuje jako plastický chirurg.“
Číšník prchnul, určitě se mu ulevilo, že vyvázl se zdravou kůží.
Crest, tak se ten panák jmenoval, zatím o čemsi dlouze mlel. Kate vypadala, že ho poslouchá jen na půl ucha. Neslyšel jsem jasně, co říká, ale dokázal jsem si to domyslet.
„Myslím, že pracuje jako plastický chirurg.“
Číšník prchnul, určitě se mu ulevilo, že vyvázl se zdravou kůží.
Crest, tak se ten panák jmenoval, zatím o čemsi dlouze mlel. Kate vypadala, že ho poslouchá jen na půl ucha. Neslyšel jsem jasně, co říká, ale dokázal jsem si to domyslet.
„Blá blá blá, jsem pohledný, vydělávám fůru peněz, mám na sobě drahý oblek a boty z nejjemnější korintské kůže, které ručně ušily panny za měsíčního svitu. Samozřejmě, že jsem se mohl věnovat léčení dětí, ale pro můj úžasný talent byla plastická chirurgie tou jedinou volbou. Krása je tak důležitá, nemyslíš? Ach, Kate. Jsi skoro tak přitažlivá jako já. Nemohli bychom být krásní spolu?“
Nelíbilo se mi, jak se na ni díval. Jako by na její tváři hledal drobné chybky, které by mohl opravit. Kate měla na víc.
„Jaký na tebe dělají dojem jako pár?“ Vyzvídal jsem dál.
Myong bez zaváhání odpověděla: „On má navíc.“
„Vážně?“ Nechal jsem do hlasu proniknout mírné podráždění.
Jako by se stáhla do sebe, viděl jsem, že své poznámky lituje. „Můj pane,“ začala.
Pokaždé, když jsem si dovolil trochu povolit uzdu, začala se přede mnou krčit. Tohle prostě nebude fungovat.
„V pořádku, nedělej si starosti.“
Myong nemohla za to, že ji přitahoval. Byl pohledný a pravděpodobně taky slušný člověk. Neměl jsem důvod nesnášet ho tak moc, jenže tam seděl s Kate. Nabídl jsem jí, že se se mnou může vykoupat v nádrži. A ona odmítla. Aby mohla jít a takhle se obléct. Pro něj.
Crest se navlékl do zakázkového obleku a drahých bot, zatímco já na sobě měl vybledlé džíny a pohodlné triko. Zajímavé bylo, že i když měla Kate oblečené přepychové šaty a boty, vypadala, jako by se tu cítila stejně nepohodlně jako já. Hmm. Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybych tam přišel a zeptal se jí, jestli se tady na to nechce vykašlat a zajít si se mnou někde na hamburger. Asi by se rozesmála. I když se zdálo, že si všechen ten zájem užívá. Možná se jí líbilo být tady centrem pozornosti. Dost mužů po ní pokukovalo. Jindy chodila oblečená strašně, a co Jim říkal, peněz taky neměla zrovna na rozhazování. Dnes dostala vzácnou příležitost zazářit a skočila po ní.
Crest si konečně všiml, že na ni koukám, a něco jí řekl. Kate se otočila a oči se jí rozšířily. Překvapená, že mě tu vidíš?
Pohled jí na chvíli sklouzl na Myong a pak se znovu zadívala na mě. Zazubil jsem se. Jo, můj doprovod je skoro tak hezký jako ten tvůj, zlato.
Kate si k sobě přivolala číšníka, zatímco mě ten hezoun od jejího stolu pozoroval. Snažil se mě zastrašit pohledem, no vážně. Musel jsem potlačit úsměv. Do toho se pouštět nechceš. Věř mi, doktůrku.
Jen se na mě dál upřeně díval. Tak jsem mu to vrátil. Docela by mě zajímalo, jestli má dostatek odvahy, aby sem přišel a něco s tím udělal. Kdo ví, možná jen přemýšlel, jestli by mi dokázal spravit nos. Doktůrku, mou druhou tvář rozhodně vidět nechceš. Přemýšlel jsem, že bych mu ji předvedl, jenom na chviličku. Ukázal mu alespoň špičku tesáku.
Číšník zamířil k našemu stolu, na stříbrném podnose nesl misku. Co to?
Položil ji přede mne. Mléko. Ha!
„Malá pozornost od dámy u tamtoho stolu, pane.“
Tohle byla vážně zábava. Zadíval jsem se Kate do očí a vzal misku do rukou. Neuhnula pohledem. Zdvihl jsem misku a pak ji na jeden zátah vypil do poslední kapky. Na zdraví! Jsi na řadě, zlato.
Usmála se.
Crest mě teď nepokrytě pražil pohledem. Složil ubrousek a pohodil ho na stůl. Ajaj. Zajímalo by mě, jestli teď mám omdlít nebo se dát na útěk.
Přesunul svou pozornost ode mne k Myong a dost okatě. Nejspíš to plánoval jako provokaci, ale namísto toho se na ni jen naprosto zaskočeně zahleděl, jako by si až teď uvědomil, že tam je a vypadá úchvatně. Přemýšlel, jak by asi vypadala bez svých přiléhavých šatů. O tom se oba můžeme jen dohadovat, kamaráde. Pokaždé, když jsem se jí pokusil dotknout, zatvářila se jako by šlo o utrpení, které hodlá statečně snést. Nemusela si dělat starosti. Nikdy bych na ni svými „velkými hrubými prackami“ nesáhl, pokud bych si myslel, že si to nepřeje. Jistě, byla by svolná, ale nechtěla mě, a to mě odrazovalo.
Uvědomil jsem si, že mou partnerku svléká pohledem jiný chlap, a mně je to v podstatě jedno. Co to vlastně o mně a o Myong vypovídalo? Že to nikam dál nepovede.
Kate teď podle výrazu zvažovala, jestli jí stojí za to zvednout se a praštit mě pěstí do nosu. Uklidni se, zlatíčko. Nehodlám před tebou pana Dokonalého ztrapnit a překazit ti tak možnost postoupit o společenskou třídu výš.
Mrknul jsem na Cresta, jen abych si z něj vystřelil.
Skoro polekaně nadskočil. Něco řekl Kate. Věnovala mi krátký pohled, skoro lítostivý, ale to jsem si možná jen domýšlel.
Vstali. Znovu jí nepodržel židli. To myslel vážně?
Nelíbilo se mi, jak se na ni díval. Jako by na její tváři hledal drobné chybky, které by mohl opravit. Kate měla na víc.
„Jaký na tebe dělají dojem jako pár?“ Vyzvídal jsem dál.
Myong bez zaváhání odpověděla: „On má navíc.“
„Vážně?“ Nechal jsem do hlasu proniknout mírné podráždění.
Jako by se stáhla do sebe, viděl jsem, že své poznámky lituje. „Můj pane,“ začala.
Pokaždé, když jsem si dovolil trochu povolit uzdu, začala se přede mnou krčit. Tohle prostě nebude fungovat.
„V pořádku, nedělej si starosti.“
Myong nemohla za to, že ji přitahoval. Byl pohledný a pravděpodobně taky slušný člověk. Neměl jsem důvod nesnášet ho tak moc, jenže tam seděl s Kate. Nabídl jsem jí, že se se mnou může vykoupat v nádrži. A ona odmítla. Aby mohla jít a takhle se obléct. Pro něj.
Crest se navlékl do zakázkového obleku a drahých bot, zatímco já na sobě měl vybledlé džíny a pohodlné triko. Zajímavé bylo, že i když měla Kate oblečené přepychové šaty a boty, vypadala, jako by se tu cítila stejně nepohodlně jako já. Hmm. Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybych tam přišel a zeptal se jí, jestli se tady na to nechce vykašlat a zajít si se mnou někde na hamburger. Asi by se rozesmála. I když se zdálo, že si všechen ten zájem užívá. Možná se jí líbilo být tady centrem pozornosti. Dost mužů po ní pokukovalo. Jindy chodila oblečená strašně, a co Jim říkal, peněz taky neměla zrovna na rozhazování. Dnes dostala vzácnou příležitost zazářit a skočila po ní.
Crest si konečně všiml, že na ni koukám, a něco jí řekl. Kate se otočila a oči se jí rozšířily. Překvapená, že mě tu vidíš?
Pohled jí na chvíli sklouzl na Myong a pak se znovu zadívala na mě. Zazubil jsem se. Jo, můj doprovod je skoro tak hezký jako ten tvůj, zlato.
Kate si k sobě přivolala číšníka, zatímco mě ten hezoun od jejího stolu pozoroval. Snažil se mě zastrašit pohledem, no vážně. Musel jsem potlačit úsměv. Do toho se pouštět nechceš. Věř mi, doktůrku.
Jen se na mě dál upřeně díval. Tak jsem mu to vrátil. Docela by mě zajímalo, jestli má dostatek odvahy, aby sem přišel a něco s tím udělal. Kdo ví, možná jen přemýšlel, jestli by mi dokázal spravit nos. Doktůrku, mou druhou tvář rozhodně vidět nechceš. Přemýšlel jsem, že bych mu ji předvedl, jenom na chviličku. Ukázal mu alespoň špičku tesáku.
Číšník zamířil k našemu stolu, na stříbrném podnose nesl misku. Co to?
Položil ji přede mne. Mléko. Ha!
„Malá pozornost od dámy u tamtoho stolu, pane.“
Tohle byla vážně zábava. Zadíval jsem se Kate do očí a vzal misku do rukou. Neuhnula pohledem. Zdvihl jsem misku a pak ji na jeden zátah vypil do poslední kapky. Na zdraví! Jsi na řadě, zlato.
Usmála se.
Crest mě teď nepokrytě pražil pohledem. Složil ubrousek a pohodil ho na stůl. Ajaj. Zajímalo by mě, jestli teď mám omdlít nebo se dát na útěk.
Přesunul svou pozornost ode mne k Myong a dost okatě. Nejspíš to plánoval jako provokaci, ale namísto toho se na ni jen naprosto zaskočeně zahleděl, jako by si až teď uvědomil, že tam je a vypadá úchvatně. Přemýšlel, jak by asi vypadala bez svých přiléhavých šatů. O tom se oba můžeme jen dohadovat, kamaráde. Pokaždé, když jsem se jí pokusil dotknout, zatvářila se jako by šlo o utrpení, které hodlá statečně snést. Nemusela si dělat starosti. Nikdy bych na ni svými „velkými hrubými prackami“ nesáhl, pokud bych si myslel, že si to nepřeje. Jistě, byla by svolná, ale nechtěla mě, a to mě odrazovalo.
Uvědomil jsem si, že mou partnerku svléká pohledem jiný chlap, a mně je to v podstatě jedno. Co to vlastně o mně a o Myong vypovídalo? Že to nikam dál nepovede.
Kate teď podle výrazu zvažovala, jestli jí stojí za to zvednout se a praštit mě pěstí do nosu. Uklidni se, zlatíčko. Nehodlám před tebou pana Dokonalého ztrapnit a překazit ti tak možnost postoupit o společenskou třídu výš.
Mrknul jsem na Cresta, jen abych si z něj vystřelil.
Skoro polekaně nadskočil. Něco řekl Kate. Věnovala mi krátký pohled, skoro lítostivý, ale to jsem si možná jen domýšlel.
Vstali. Znovu jí nepodržel židli. To myslel vážně?
Vydali se ven. Zrovna když jsme spolu začínali tak vycházet.
Kam kruci míří? Pravděpodobně se pokusí na ni udělat dojem tím, že ji vezme někam do opery, nebo něco podobného. Zadíval jsem se zpátky na Myong. Usmála se. Velmi poslušně.
Kate odcházela s Crestem, možná s ním stráví i noc. A já půjdu domů sám. Odvezu Myong a pokusím se zachránit zbytek večera.
Kate odcházela s Crestem, možná s ním stráví i noc. A já půjdu domů sám. Odvezu Myong a pokusím se zachránit zbytek večera.
zdroj: Ilona Andrews - Magic Bites: Special Edition
obrázek: Jedno z focení Chrise Hemswortha.
A ano, podle Ilony by měl vypadat Curran právě jako Chris... Gordon ho vidí spíš podobného Danielu Craigovi... takže si stačí vybrat dle vašeho vkusu. ;)
obrázek: Jedno z focení Chrise Hemswortha.
A ano, podle Ilony by měl vypadat Curran právě jako Chris... Gordon ho vidí spíš podobného Danielu Craigovi... takže si stačí vybrat dle vašeho vkusu. ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat