pondělí 13. července 2015

Magie krve - Konkláve

Našla se chvilka času, takže vám přináším další scénu z pohledu Pána šelem. Proč jsem se rozhodla vynechat novější POV? O tom už za pár dní.

Teď si užijte scénu ze čtvrté knihy, kdy se Kate a Curran potkají v Bernard's.

Pro přechod na galerii autorky obrázku klikněte zde.

Pánem šelem jsem polovinu svého života, a jsem zodpovědný za životy několika set Svobodných lidí zákona. Někdo by vám pověděl, že vést znamená říkat ostatním lidem, co mají dělat. To k tomu patří jen zčásti. Hlavně to znamená vědět, co je správné, a zachovat se podle toho. Z vlastní zkušenosti vím, že se vám do toho chce nebo se vám to líbí jen velmi vzácně.

Dnešní večer nebyl žádnou výjimkou. Účastnil jsem se setkání mezi Radou Smečky, alfy všech klanů, a Lidem, nekromanty pilotujícími nemrtvé. Bernard’s byl neutrální půdou, útočištěm, kde se scházeli všichni velcí hráči v Atlantě, aby se předvedli a cítili se důležití.

Jakékoliv násilí tady bylo přísně zakázáno. Žádný problém, zvládali jsme se navléct do fajnových šatů a chovat se k Natarádžovým ojížděčům mrtvol slušně. Prozatím nebyl otevřený konflikt mezi Lidem a Smečkou potřeba. Ale mír nevydrží věčně a jednoho dne se budu dívat, jak v Natarádžových očích vyhasíná život, zatímco se kolem něj bude Kasino hroutit v plamenech.

Odsunul jsem tu příjemnou představu stranou a vkročil do hlavního sálu. Tam už na mě čekal Jim s ostatními alfy. Kývl jsem na něj a on odvedl skupinu nahoru. Vydal jsem se za nimi, když jsem ucítil povědomý pach. Nemožné. Proč by tady byla?

Vloupala se ke mně, rozbila mi činky a dokonce mi do postele nasypala šantu. Jako odplatu jsem jí přilepil ten roztomilý zadeček k židli v její vlastní kanceláři. Ve zkratce: prováděli jsme párovací taneček.

Na chvíli jsem si myslel, že jsem ji ztratil nadobro, ale svým vlastním podělaným způsobem jsme oba spolkli vlastní hrdost a našli k sobě zase cestu. Oba jsme si uvědomovali, že to nikdy nebude jednoduché, ale byli jsme ochotní to spolu zkusit. Věděl jsem, že ve Smečce nebudou Kate všichni zbožňovat, ale dlužili mi to. Krvácel jsem pro ně, řešil jejich malicherné spory. Dal jsem jim všechno. Tak se s tím teď smíří, nebo je roztrhám na kusy.

Když jsem se blížil ke konci schodů, uviděl jsem Jima, jak dává jednomu ze svých lidí pořádný kartáč. Co to sakra? Možná tady opravdu byla. Kate znamenala potíže. Zajímalo by mě, co udělala, že ho naštvala. Možná dnešní večer nebude až tak úplně nudný. Jen jsem doufal, že nevejdu do místnosti, kde budou všichni mí alfové sedět se zadky přilepenými k židlím.

Vkročil jsem do místnosti a zapátral po ní pohledem. Stála u stolu po levé straně a myslím, že jsem na chvíli zapomněl dýchat. Vypadala úžasně. Vlasy měla rozpuštěné, namalovala se a ty šaty… měly hluboký výstřih a zdálo se, jako by je někdo ušil přímo pro ni.

Stála vedle Saimana.

Byla tu s ním. Ty šaty si oblékla pro něj. Vypadala tak pro něj.

Jako bych dostal herdu do žaludku. Zbytek místnosti přestal existovat. Zůstal jsem jen já, on a vzdálenost mezi námi. Proč tady? Proč s ním? To se mi snažila ublížit, co nejveřejněji to šlo?

Jim stál vedle mě a něco se mi snažil říct. Upřeně jsem na ně hleděl a snažil se to pochopit. Ten zkurvysyn se na mě usmál a řekl jí cosi, co ke mně tak úplně nedolehlo. Napnul jsem uši a mezi hlukem restaurace zachytil jeho úlisný hlas. „… by se rovnal vyhlášení války. Nemůže pohnout ani prstem.“

Skoro jsem se v tu chvíli usmál. Myslel si, že je v bezpečí.

Jimův hlas prolomil mé soustředění. „Tady ne.“

Věděl jsem, že má pravdu, ale na tom nezáleželo.

„Můžu zařídit, aby zmizel,“ pokračoval Jim vedle mě. „Nikdo ho nikdy nenajde. Můžu ho k tobě nechat přivést. V řetězech nebo na kusy. Hlavně počkej. Nedělej to před ní. Můžeme to provést kdykoliv, máme na to spoustu času.“

Zadíval jsem se na ni a ona mi ten pohled přímo oplatila, byla v něm výzva. Ne, uděláme to tady a teď. Může se mě pokusit zastavit. Kruci, klidně to můžou zkusit všichni, ale přímo před jejíma očima ho roztrhám a než zemře, vymaluju stěny i podlahu jeho krví.

Úchyl se zasmál. „Jsme si v lecčems podobní, Curran a já.“

Dobře, tohle si musím poslechnout.

„Oba podléháme vlastním vášním. Oba si strážíme vlastní hrdost a trpíme žárlivostí. Oba využíváme našich zdrojů, abychom dosáhli toho, čeho chceme. Já využívám své bohatství a vlastní tělo, on své postavení. Ty tvrdíš, že tě chci jen proto, že si mě odmítla. On tě chce ze stejného důvodu. Pamatuji si, když se stal Pánem šelem. Chlapec se najednou stal králem, věčný pubertální výrostek se najednou ocitl na vrcholu potravního řetězce, získal přístup ke stovkám žen, jež nemohou říct ne. Nutí je, aby s ním šli do postele, co myslíš? Musel to v životě udělat alespoň několikrát.“

Cože? Ten úlisný čurák jí tvrdil, že s ženami spím proti jejich vůli. On, který by ošukal i hada, kdyby mu ho někdo podržel, aby se nemrskal. To bych nikdy neudělal, nikdy.

Kate, řekni mu, že to není pravda. Pověz mu, že mu nevěříš. No tak.

Mlčela.

Chtěl jsem ji a myslel jsem si, že ona chce mě. Byl jsem hodný. Čekal jsem. Byla v Pevnosti, slabá a zraněná. Ani jsem se jí nedotkl. On udělá nebo řekne cokoliv. Využije ji a pak ji odkopne, až se jí nabaží. Během Půlnočních her jsem pro ni málem zemřel.

Naklonil se k ní.

Stačily by mi tři skoky, abych překonal vzdálenost, která nás dělila. Dvě vteřiny, mohl bych mu urvat hlavu a pohodit ji Kate k nohám.

Zdvihl hlas. „Dnes večer jsi celá moje. Polib mě, Kate.“

Ne.

Sáhl po ní. O krok ustoupila.

Něco uvnitř mě povolilo. Vydal jsem se směrem k němu. Neodejde odsud živý. Možná jsem ji nemohl donutit, aby mě milovala, ale nechtěla, aby se jí dotýkal. Ten zvrácený úchyl na ni znovu nesáhne. Už nikdy.

Postavila se před něj. Byl tak opilý nebo hloupý, že si ještě pořád neuvědomoval, co se děje.

„... Neublíží mi. Tady ne.“

Byl jsem skoro u nich, cítil jsem alkohol v jeho potu. Shrábla láhev ze stolu poblíž a pohnula se mým směrem. Hezký pokus, ale to nebude stačit. Možná, kdyby měla svůj meč…

„Lid zdraví Pána šelem.“

Natarádža. Musel jsem zapojit veškeré své sebeovládání, ale podařilo se mi zastavit. Pokud bych teď Saimana zabil, znamenalo by to válku. V té chvíli bych zahodil vlastní život, jen abych cítil, jak drtím Saimanovu lebku v čelistech, ale za zmařené životy mých alfů mi nestál. Saiman se to nikdy nedozví, ale ten holohlavý zmrd Natarádža mu právě zachránil život. Prozatím.

Zahleděl jsem se přímo na Kate a bezhlesně vyslovil jediné slovo. Později.

Upřeně mi pohled opětovala, oči měla jasné. Kdykoliv.

Zhluboka jsem se nadechl, otočil se k ní zády a klidným tónem prohlásil: „Pán šelem zdraví Lid.“


6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Moc děkuji. :)

Anonymní řekl(a)...

Diky moc

Anonymní řekl(a)...

Děkuji moc za další překlad, snad brzy přibude další O:-)

Anonymní řekl(a)...

Moc díky

Anonymní řekl(a)...

Moc děkuji ;)

Anonymní řekl(a)...

Moc děkuji za překlad a těším se na další. :)