Magie střelného prachu - Ianitori te salutant

Takže Andrea už čeká, až na ni přijde řada... a jako poděkování za počet návštěv stránky, který se přehoupl přes 5000, vám tady můžu se svolením nakladatelství zveřejnit úryvek z Magie střelného prachu. V tom se seznámíte s dalším přídavkem mezi zaměstnance Špičkově ostré agentury, boudím stážistou, kterému Kate láskyplně přezdívá „mé životní prokletí“.


I když klientů nebylo zrovna moc, Špičkově ostrá agentura měla nadbytek zaměstnanců. Hlavně proto, že je Kate nepřestávala nabírat. Podle ní byl Ascanio Ferara náš stážista. Ve skutečnosti by ho nikdo s kapkou rozumu nezaměstnal, a už vůbec ne na stáž. Možná jako výrobnu dopravních nehod. Kdybyste ho postavili na roh ulice, nějaká řidička by se tam dříve nebo později vybourala.

Bylo mu patnáct, ale choval se jako by mu táhlo na třicet. Měl lesklé černé vlasy a zelené oči. Ascanio byl krásný. Nejenom hezký nebo přitažlivý, ale krásný. Měl kolem sebe takovou tu auru padlého anděla. Za nevinnou tvářičkou a hezkýma očima se skrývala prohnaná, vychytralá mysl.

Jako většina samčích mláďat v klanu Boud ho rozmazlovali a hýčkali, obzvlášť proto, že byl většinu svého života ztracený a jeho matka ho našla teprve před pár měsíci. Během krátké doby se dostal do všech možných nejnepředstavitelnějších potíží, a celé to vyvrcholilo tím, že ho zatkli, když si to rozdával ve třech na schodech soudní budovy. Chlapec nechápal, jak Smečka pracuje, takže ho Teta Bé nakonec vnutila Kate. Buď to, nebo by ho musela zabít. A Kate se rozhodla vyřešit situaci tak, že z toho klubka problémů a běsnících hormonů udělala našeho stážistu. Nikdy nepochopím, jak uvažuje. Je to prostě záhada.

Ascanio se postavil do pozoru a zasalutoval mi se smetákem v ruce, jako by místo něj držel pušku.

Ukázala jsem na smeták. „Ne.“

„Proč ne?“

Protože by z něj každého bývalého armádního instruktora popadl psotník. „Salutuje se se zbraní a na znamení respektu.“

Věnoval mi zmateně nevinný pohled. „Ale já nemám pušku ani meč. Smeták je vážně moje zbraň.“

Chytrák jeden. „Jednou mi z tebe vybuchne hlava.“

„Ave, Andrea! Ianitori te salutant!“

Buď zdráva, Andreo, ti, kdož jdou uklízet, tě zdraví. Kate nutila Ascania a svou chráněnku Julii, aby se učili latinsky. Hodně historických magických textů bylo napsáno právě v latině a podle všeho šlo o důležitou část jejich výuky. Hodiny probíhaly v kanceláři v oněch častých chvílích našeho volna, takže jsem se učila s nimi.

Ukázala jsem na Ascania. „Už ani slovo. Latina je sice mrtvý jazyk, ale to neznamená, že můžeš znásilňovat její mrtvolu. Dokonči svůj úklid, ianitor.“

Protočil koště obratně jako mariňák ze Silent Hill Platoon, konec násady bodl do podlahy, vyskočil a s rovnýma nohama se kolem tyče zhoupl, aby dopadl na jedno koleno s hlavou skloněnou a koště držel v natažené pravé ruce souběžně s podlahou.

„Měl jsi ráno kafe, že?“

Vzhlédl ke mně a pak kývl, na tváři mu zazářil široký úsměv.

Boudí puberťáci. To mluvilo za všechno.

Uveřejněno se souhlasem nakladatelství FANTOM Print, www.fantomprint.cz